fbpx
Hlasování o novém Stavebním zákonu

Schvalovací proces v ČR je na úrovni států Afriky. Změní to nový Stavební zákon?

V posledním říjnovém týdnu bude ve Sněmovně rušno. Na programu je první čtení nového Stavebního zákona, který bude následně projednáván ve výborech. Ke druhému čtení by mělo dojít v prosinci nebo v lednu. Na případné vylepšení by poslanci měli mít dostatek času. Dokáží přijít s rozumným řešením a bude nový Stavební zákon tím správným krokem nebo celou situaci ještě více zkomplikuje?

Schvalovací proces na úrovni afrických států

Že je změna stavebního zákona nezbytná ilustruje napřiklad skutečnost, že v žebříčku Světové banky jsme na 184. místě v rychlosti povolování staveb. Tedy, bez nadsázky, na úrovni afrických států. Dílčí závazná stanoviska různých orgánů lze totiž samostatně napadnout a přezkoumávat, a tím se rozhodnutí protahuje na měsíce nebo spíše roky. Obyčejný byt v Praze může čekat na povolení více než 5 let. 

Staví se a staví…

Schvalovací proces se protahuje nejen u nemovitostí, ale i u velkých výstaveb. Například připravit výstavbu dálnice u nás v průměru trvá 13 let, a tím se celý proces výrazně prodražuje. Pak se nelze divit, že pražský okruh se připravuje od 80. let, na svém pokračování ve směru do Běchovic nabírá 15 let zpoždění a stojí o 1,5 miliardy korun více. Nemluvě o tom, že proces povoluje malý stavební úřad v Uhříněvsi, který se s takovým projektem doposud nesetkal.

„Ekonomové spočítali, že pomalým povolováním staveb přicházíme o 7,1 miliardy korun ročně. „Tohle všechno nový stavební zákon změní, stavebníci budou do roka vědět, zda mohou stavět či nikoli, včetně všech přezkumů,“ vyjádřil se k situaci premiér Babiš.

Snaha o větší konkurenceschopnost

I proto investoři ve střední Evropě logicky před Českou republikou upřednostňují raději Polsko, Maďarsko nebo Rumunsko.  „V povolování staveb se už nutně musíme posunout do 21. století. Jinak nebude naše země v Evropě vůbec konkurenceschopná. Potřebujeme kvalitní dálnice, rychlostní železnice a další klíčovou infrastrukturu státu. Zároveň musíme mít jednoduchý, rychlý a plně digitalizovaný systém povolování staveb pro naše občany. To vše při zachování dostatečné ochrany veřejných zájmů,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.  

Hlavní změny v zákoně

Díky novému stavebnímu zákonu se ale vrací roztříštěné rozhodování na jedno místo, kam patří – na stavební úřad. Žadatelé už nebudou potřebovat povolení z mnoha různých úřadů a institucí, např. od odboru hygieny či životního prostředí. Stavební úřad bude integrovat doposud nejednotné dotčené orgány, které se budou spolupodílet na průběhu celého rozhodovacího řízení a vydají vlastní společné rozhodnutí. Stávající stav je totiž o to komplikovanější, že každý takový orgán hájí pouze svůj vlastní záměr, ale nezajímá se o to, zda je v souladu například se stanovisky dopravní policie, hasičů nebo památkářů.

Ochrana veřejně významných statků a hodnot

Finálním cílem rekodifikace je tak zejména urychlení povolování staveb se zachováním efektivní ochrany veřejně významných statků a hodnot. I když se nepodařilo plně integrovat památkáře, “životkáře“ a hasiče v oblastech nejvíce chráněných hodnot, přesto i tam budou muset tyto úřady dodržovat lhůty.

„V rámci vypořádání připomínek k novému stavebnímu zákonu jsem se dohodla s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem, že orgány památkové péče budou integrovány částečně, a to v ochranných pásmech nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,“ řekla k novému zákonu Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj.

Pro ochranu toho nejcennějšího, co máme, tedy objektů CHKO a národních parků, bude zajištěno řádné prověření vlivu staveb díky samostatnému postavení Agentury ochrany přírody a krajiny. Avšak i zde je dohodnuto, že se tento úřad bude vyjadřovat pouze jedním dokumentem, ne několika, jak to bylo běžné doposud. 

„Z hlediska ochrany přírody je ale tou hlavní změnou skutečnost, že zákon už nebude dávat prostor pro obstrukce organizacím, které využívají nekonečné možnosti, jež jim dává správní řád, aby roky účelově blokovaly veřejně prospěšné stavby. Každý účastník řízení bude mít právo se odvolat, ale jen jednou v celém procesu a ne uplatňovat pořád dokola ty samé námitky, “ dodala Dostálová.

Příprava nového zákona

Vládou byl Stavební zákon po doporučení Legislativní rady vlády schválen  24. srpna. V prosinci nebo v lednu by mělo proběhnout druhé čtení zákona ve Sněmově. Po třetím čtení pak zamíří do Senátu ČR a následně bude podepsán prezidentem. Do května 2021 by měl nabýt platnosti a své účinnosti by měl postupně nabývat do poloviny roku 2023.