Prezident Miloš Zeman podepsal 15. 7. 2021 nový stavební zákon, který si klade za cíl zrychlit proces stavebního řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. V účinnost by měl vstoupit v polovině roku 2023, některé změny ale začnou platit už od 1. 1. 2022. Vyřeší nový stavební zákon zdlouhavé povolování staveb nebo věc zkomplikuje? Je skutečně výhodný nebo stát jen vyhazuje peníze? A s jakými změnami počítat?
Zkrácení lhůt
Nový stavební zákon nabízí vidinu zajištění dodržování lhůt. Nyní se na stavební povolení čeká průměrně 5,5 roku, nově to má být nanejvýš rok. Schvalovací proces v České republice je srovnatelný s africkými státy, podle Světové banky jsme v rychlosti povolování staveb na 184. místě. Novinkou je také zavedení 30 denní lhůty pro vyjádření, koordinovaná vyjádření a závazná stanoviska dotčených orgánů. Tato lhůta může být ve složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužena o dalších 30 dní.
“Dnes musí stavebník vytvořit vlastní projektovou dokumentaci, kterou potřebuje minimálně dvanáctkrát pare, protože s každou z nich musí běžet na jiný úřad. Za dva roky by měla být situace taková, že každá stavba dostane unikátní identifikační číslo (jakési „rodné číslo stavby“), pomocí něhož bude možné sledovat její vývoj v průběhu času. V praxi tak doufáme, že například povolení stavby běžného domku bude vyřízeno do třiceti dnů,” uvedla pro Seznamzpravy.cz Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Vybudování nové struktury
Jednou z největších změn, které nový stavební zákon přinese, je přesun stavebních úřadů pod stát a vznik tzv. Nejvyššího stavebního úřadu, pod který budou dále organizovaně spadat jednotlivé stavební úřady, podobně jako je to u finanční správy. Tento krok má ale řadu odpůrců ze strany obcí, opozice i senátorů, kteří označují převádění úředníků z obcí na stát za drahou reformu, protože hlavní problém prý není na straně stavebních úřadů, ale na straně obrovského množství dotčených orgánů a veřejných zájmů. Senát tuto změnu dokonce jednomyslně zamítnul, Sněmovna ho pak přehlasovala. Opoziční koalice uvádějí, že pokud ve volbách vyhrají, tento prosazený návrh změní.
Skutečnost, že některé dotčené orgány zůstanou samostatné a neodpadne ani potřeba žádat síťaře o vyjádření, je dalším terčem kritiků. Úprava procesních návrhů by prý bohatě stačila, změnu struktury obce považují za plýtvání veřejnými financemi. Dostálová ale slibuje, že stát nebude budovat nové úřady na zelené louce, ale bude se snažit využít nynější prostory. Stavební úřady by se měly obejít až bez třetiny úředníků, do státní správy by prý ze současných stavebních úřadů mohlo přejít 5000 až 6000 lidí.
Úředníkům by podle MMR (Ministerstvo pro místní rozvoj) mělo ubýt až 40% agendy. Svaz měst a obcí (SMOČR) upozorňuje na to, že se státní správa občanům vzdálí, Dostálová se ale nechává slyšet, že díky digitalizaci k ničemu takovému nedojde: “Plná funkčnost včetně digitalizace je až k 1. 7. 2023. To je podle nás adekvátní doba na to, aby si všechny nové procesy sedly.”
Pravomoce obcí
Nový stavební zákon by měl posílit postavení obcí, protože obce budou vždy účastníky stavebního řízení. Zákon také nastavuje podmínky pro stanovení územních pracovišť, jako je například počet obyvatel v daném správním obvodu. SMOČR ale kritizuje skutečnost, že územní plánování není v plném rozsahu přeneseno do samostatné působnosti obcí, včetně zajištění jeho financování pro ty malé.
Doposud schvalovací procesy povolovaly obecní stavební úřady, to se ale mění. Nyní bude schvalování v kompetencích vzdálených stavebních úřadů. SMOČR tak varuje před reálným rizikem nárůstu černých staveb z jednoho prostého důvodu – tyto stavební úřady již nebudou mít, narozdíl od obecních úřadů, šanci ohlídat celé své správní území.
“Chtěli jsme, aby dotčené orgány, které se vyjadřují k návrhům, byly sloučeny pod jednu instituci a to si stát mohl udělat po své linii, protože to jsou jeho orgány. Pokud by k tomu došlo, pak by stavebník poslal návrh stavebnímu úřadu, ten by se dotázal sloučených dotčených orgánů, od kterých by dostal pouze jedno stanovisko a následně by stavební úřad rozhodl. Lhůty rozhodnutí, které jsou kritizovány, že jsou velké, nejsou v rozhodnutí samotného stavebního úřadu, ale v tom, než se jednotlivé orgány vyjádří, uvedl pro iRozhlas.cz starosta Kyjova, zastupitel Jihomoravského kraje za STAN a předseda SMOČR František Lukl.
Ochrana životního prostředí
O kácení stromů, ochraně vod, zabírání zemědělské půdy, stavební uzávěře či asanaci území budou nově rozhodovat pouze stavební úřady, ve kterých budou působit i odborníci na oblasti, jako je ochrana přírody, a odborné organizace budou vynechány. Rozhodující slovo budou mít i při výstavbě v národních parcích. Místo stavebníka tak rozhodne úředník, který je stovky kilometrů daleko a nezná místní poměry.
“Dle analýzy parlamentního institutu takový systém ‚ochrany‘ veřejného zájmu ve stavebních řízeních nemá v Evropě obdoby,” píše na svém serveru časopis A2larm.cz
Ekologické organizace se také obávají větší náchylnosti ke korupci, kterou zákon neošetřuje. „Z hlediska krajiny, národních parků, chráněných krajinných oblastí a rezervací v podstatě nový stavební zákon v dlouhodobějším horizontu povede k ne úplně koordinované zástavbě krajiny. Tam hrozí stavby i průmyslových objektů, hal,“ řekl ČTK Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
V zákoně můžeme narazit na pojem ”zelená infrastruktura”, který odráží dlouhodobou snahu o zavedení zelené veřejné infrastruktury. O té by mělo být, stejně jako o dopravní či technické infrastruktuře, uvažováno jako o uceleném systému. V praxi to znemená, že obce budou moci v případě potřeby regulovat využití pozemků nebo je vykoupit.
Kdo nový zákon vítá?
Lukl pro Českénoviny.cz uvedl, že “totální rezignace na ochranu veřejných zájmů, fatální oddálení veřejné správy od lidí mimo velká města, zrušení obecních stavebních úřadů, a tedy další faktické znepřístupnění státní správy, především v málo zalidněných oblastech se složitou dopravní dostupností,” jsou jen některá z mnoha negativ, která SMOČR vadí. Podle něj je prý nový zákon výhodný pouze pro vyvolené a navíc je extrémně drahý.
ČTK zveřejnila oficiální zprávu z Hradu, kde zaznívá, že Hospodářská komora nebo Asociace developerů se naopak zákona zastávají. Podle nich pomůže občanům, podnikatelům i veřejným investorům při povolování staveb – od dálnic po rodinné domy. “Odráží také závěry mezinárodní analýzy a doporučení Světové banky. Stejný názor sdílejí Svaz průmyslu a dopravy a Svaz podnikatelů ve stavebnictví, ” píše ČTK.
A jaký máte názor na nový stavební zákon vy? Sledovali jste dění kolem něj?
